Dívka se usmála. "No jistě. Setkala jsem se s Bílým rytířem a s ranhojičkou už dvakrát. O svátku jarní rovnodennosti a teprve nedávno o letním slunovratu - pokaždé doprovázeli strážce Světla do Údolí věků a čekali tam na mě." "To není možné!" Venik nechal klesnout ruku s opečeným stehýnkem, které celou dobu okusoval, a nevěřícně se na Lauru podíval. "To by znamenalo, že... že jsi ta dívka z Hvězdy lidí, o které se už nějakou dobu povídá po celé Aventeře." Další pokračování dobrodružných osudů odvážné dívky Laury na tajuplné planetě jménem Aventerra.
Žádné komentáře:
Okomentovat